O Svobodném zednářství

DSCN0112

Co je to Svobodné zednářství?

Přesně vymezit slovy, co je Svobodné zednářství, není možné. Budeme-li hledat definice, zjistíme jen, že každý člověk, kniha, každý zdroj udává originální názor. Dokonce vlastní členové vnímají svůj řád osobním a jedinečným pohledem. Možná právě to je pojící myšlenka i definice svobodného zednářství – mít vlastní nesvázaný pohled. Pro některé je proto bratrstvo místem přátelství, pro jiné chrámem spirituálního růstu a pro jiné zase možností, jak prospívat společnosti.

Celý řád je prodchnut jedinečnou myšlenkou, která mu dává nezaměnitelnou jiskru. Tato idea se odráží v jednoduché větě, která se objevila dávno před svobodnými zednáři na delfské věštírně: γνῶθι σεαυτόν, neboli poznej sám sebe. Svobodní zednáři věří, že sebepoznání a rozvoj osobnosti  je cesta, která vede k naplnění všelidských ideálů. Jedná se především o etické principy, bratrství a odpovědnost. Souhrnně je každému bratru cílem vše, co rozumíme slovem ctnost. K osobnostnímu rozvoji je všude mezi zednáři používán rituál, vlastně jediná skutečně tajná součást celého řádu. Zednáři totiž věří, že sebepoznání nelze zprostředkovat pouhými slovy. Je zapotřebí jazyk symbolů, kterému může porozumět každý, nezávisle na svém vyznání, původu, bohatství či stáří. Cílem rituálu je poznání prožitkem, které nelze zprostředkovat jiným způsobem.

Svobodné zednářství je jedno z nejstarších celosvětových bratrstev působící mezi lidmi nejrůznějšího postavení a vyznání. Nejen, že se řád nezabývá politikou či náboženstvím, ale diskuze o těchto tématech byla a je zakázána. Svobodní zednáři hledají především ta témata, která je v přemýšlení pojí a přivádí i lidstvo k vzájemnému porozumění. Zednáři ví, že je nesčetně myšlenek, ve kterých se můžeme názorově rozcházet, a proto je třeba zdůrazňovat to společné. V nadnárodním bratrství je to idea rovnosti všech členů, která platí bez výjimky mezi všemi.

Svobodní zednáři, jsou lidé různého vyznání i různých církví. Za svůj přijímají symbol vševidoucího oka, symbolu, který v sobě spojuje nejrůznější pohledy na boží existenci a prozřetelnost. Všichni svobodní zednáři jsou věřící, ale věří svobodně, svým vlastním a nezaměnitelným způsobem.

Ve shrnutí můžeme říct, že se řád vychovává ke cti a pospolitosti. Učí skrze symbolické ceremonie. Krok za krokem mají bratři možnost zlepšovat své vlastnosti a s pokrokem se jim otevírá hlubší a komplikovanější rituál. S postupem času se rozšiřují jejich etické a spirituální znalosti, které se projevují v morálním přístupu vůči životu. Vše je doprovázeno bratrskou spoluprací, společnou ideu a respektem.

Pokud je charakter člověka bezúhonný a jeho cíle filantropické, může se stát členem řádu. Teprve svobodný zednář není jen pasivně dobrým člověk, ale má být aktivním příkladem jak chováním, tak myšlenkou.